Slepice jsou z komerčních chovů vyřazovány po jednom snáškovém období (cca 12-18 měsíců věku). Provozovatelé chovů se i v tuto chvíli snaží na zbědovaných slepicích vydělat a proto je nabízí k prodeji do domácích chovů. Někteří lidé se v dobré víře rozhodnou pomoci slepicím tím, že je z velkochovů odkoupí. Tento dobrý skutek má však své stinné stránky, pojďme se na ně podívat.

Cena tzv. vynesených slepic se pohybuje mezi 60-90 Kč za jednu (někde dokonce až 150 Kč), počítejme s průměrem 75 Kč. Slepice, které drůbežáři neprodají drobnochovatelům, jsou prodány na jatka. Jateční cena za vynesené slepice se pohybuje kolem 7 Kč/kg živé váhy. Pokud vezmeme v potaz hmotnost slepice 2 kg, dostanou drůbežáři od jatek 14 Kč za jednu slepici. A tím se dostáváme k prvnímu problému.

Cenový rozdíl činí 61 Kč. Prodejem vynesených slepic drobnochovatelům tak získají drůbežáři o 436 % více peněz než při prodeji na jatka.

V jedné hale běžného klecového chovu je např. 18 tisíc slepic, pokud by se drůbežářům podařilo prodat všechny tyto slepice do domácích chovů, získají za ně 1 350 000 Kč. Při prodeji na jatka by získali pouze 252 000 Kč.

Je tedy zřejmé, že prodej vynesených slepic představuje pro drůbežářské podniky poměrně vysoký zisk. A tento zisk je použit na to, aby i nadále pokračovaly v tom, co dělají - zavírají slepice do příšerných podmínek hal a klecí. Ale velkochovy přeci podporovat nechceme, že?

Odkoupením slepice ji zachráníme a prodloužíme jí život kllidně o několik let, zároveň však podpoříme drůbežářskou firmu v tom, aby do svých chovů zavřela slepici novou a celé se to opakovalo znovu. Proto by každý, kdo přemýšlí o odkupu vynesených slepic, měl tyto skutečnosti dobře zvážit.

Je to podobné, jako bychom vykupovali psy od množitelů, místo abychom vzali psa z útulku.

Avšak existují způsoby, jak pomoci zvířatům i bez toho, abychom zároveň podporovali velkochovy. Jednou možností jsou azylové farmy pro tzv. hospodářská zvířata. Zkuste se podívat na nějaké ve vašem okolí (seznam zde) a ozvat se jim s tím, že máte možnost k sobě nějaká zvířata umístit. Azylové farmy mají omezenou kapacitu a často mají přetlak zvířat, takže pravděpodobnost je poměrně vysoká.

Další možností je oslovit lidi, kteří zvířata z velkochovů zachraňují, aniž by se chovatelů ptali. Poptávka po soucitných lidech, kteří se dokáží o zvířata postarat a dají jim bezpečný domov, je vysoká.

 

Foto: Jo-Anne McArthur / We Animals